Dědici, dědiníci, svobodníci – právněhistorický pohled

Ve svém příspěvku do Právněhistorických studií se Eduard Krajník zabývá pojmem středověkého dědice, dědiníka a svobodníka, a na základě dostupných pramenů jejich dobovým významem a vzájemným vztahem.

Termín dědiník autor dokládá jako zjevně starší svobodníka s možností, že na přelomu středověku a novověku označoval trochu jinou třídu, přičemž za svobodníka býval považován nově vzniklý držitel podobných práv i povinností. V průběhu novověku však rozdílnost těchto termínů mizí a stávají se synonymy, načež svobodník zcela převáží.

O mnoho složitější je hledání vztahu vrcholně středověkých dědiců s dědiníky, jelikož dědicové jako společenská třída zcela zmizí z pramenů již v polovině 14. století, zatímco dědiníci se v nich objevují až o sto let později, tedy od poloviny 15. století, a dosud se nepodařilo nalézt jediný konkrétní doklad přímé návaznosti dědiníků na dědice. Navíc je s dědici zacházeno spíše jako s majetkem panovníka, díky čemuž jsou v podstatě rozdáni, avšak dědiníci se vykazují od počátku výskytu pevně vymezeným postavením, opřeným o zvykové právo a disponují i právy zjevně dominikálními.

Proto autor dochází k závěru, že původ většiny dědiníků je třeba hledat mezi vladyky a zemany, a patrně také mezi královskými služebníky, kteří se do této třídy včleňují buď pauperizací nebo novým zakoupením.

Celý článek si můžete přečíst v Právněhistorických studiích, ročník 52/1, stranou 11 počínaje (soubor PDF).

Krajník, Eduard. Dědici, dědiníci, svobodníci – právněhistorický pohled. In Právněhistorické studie. Praha: Karolinum, 2022, 52(1). ISSN 0079-4929. Dostupné online.